|
|
Kompetence sester pečujících o dětské pacienty v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost
TATEROVÁ, Kateřina
Práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost je velmi rozmanitá. Sestra se především podílí na péči primární, která je souborem činností související s podporou zdraví, prevencí, vyšetřováním, léčením, rehabilitací a v neposlední řadě ošetřováním. Mezi další její kompetence lze řadit sledování a vyhodnocování psychomotorického vývoje dítěte a vytvářet tak stimulující prostředí pro jeho zdravý vývoj. Sestra během své práce zaujímá roli administrátorky, koordinátorky péče, edukátorky, ošetřovatelky, týmové hráčky, organizátorky a především komunikátorky. Prvním cílem této práce bylo zjistit kompetence sester pracujících v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost. Druhým cílem bylo zjistit postoj sester k navýšení kompetencí v péči o dětské pacienty v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost. Třetím cílem bylo zjistit jaké překážky vnímají sestry v uplatnění svých kompetencí u praktického lékaře pro děti a dorost. Praktická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření. K získávání dat jsme použili metodu dotazování a techniku polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen deseti sestrami pracujících v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost z Jihočeského kraje s různou délkou praxe. Po doslovném přepsání rozhovorů s respondentkami jsme výsledky analyzovali pomocí otevřeného kódování metodou tužky a papír, kde jsme si stanovili sedm kategorií: Pracovní náplň sester, Odborné kompetence, Navyšování kompetencí sester, Přidat kompetence, Překážky v uplatnění nových kompetencí, Vykonávané úkony nespadající do kompetencí, Edukace. Výsledky jsou přehledně uvedeny v jednotlivých tabulkách a schématech empirické části této práce. Z výzkumného šetření vyplývá, že nejčastěji využívané odborné kompetence sester v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost jsou očkování, kontrola fyziologických funkcí a odběry biologického materiálu. Postoj sester k navýšení jejich kompetencí byl převážně kladný. Pouze dvě respondentky uvedly, že by žádné nové kompetence nepřidaly. Nové kompetence, které by respondentky přivítaly, jsou odběry a výtěry bez ordinace lékaře, administrativa, základní fyzikální vyšetření, předepisování chronické medikace, edukace diabetiků a edukace hojení ran. Mezi překážky, které sestry vnímají v uplatnění svých kompetencí u praktického lékaře pro děti a dorost, byly uvedeny omezené výkony v ordinaci, nadmíra pacientů a lékař. Zbylých sedm respondentek odpovědělo, že žádné překážky nevnímají. Věříme, že tato bakalářská práce by mohla sloužit jako přehled o zájmu sester k navýšení jejich kompetencí a jako studijní materiál pro zdravotníky i širokou veřejnost pro orientaci v dané problematice a zároveň přehled pracovní náplně sester pracujících v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost.
|
|
|
Historie ošetřovatelství z pohledu sester
NOVOTNÁ, Kristina
Cílem bakalářské práce "Historie ošetřovatelství z pohledu sester" je zjistit pohled současných představitelek ošetřovatelství na historii ošetřovatelství. Pro splnění cíle byly stanoveny dvě výzkumné otázky: "Jakou prošlo ošetřovatelství proměnou z pohledu sester?", "Jaký přínos vnímají sestry v rámci historického vývoje pro současné ošetřovatelství?". Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části bakalářské práce se budeme zabývat historií ošetřovatelství a jeho vývojem, jednotlivými obdobími a současným ošetřovatelstvím. V empirické části se zaměříme na zmapování působení osobností českého a zahraničního ošetřovatelství. Pro zpracování empirické části bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření, technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvoří devět osobností ošetřovatelství. Sedm z nich působí na území České republiky, dvě v zahraničí. Informanti byli do výzkumu vybíráni na základě přínosu pro obor ošetřovatelství, kontaktováni na základě vlastního výběru nebo na doporučení. Na základě provedených rozhovorů bylo vytvořeno šest kategorií. Z výsledků je patrné, že z pohledu sester ošetřovatelství prošlo v historickém kontextu velkými změnami, bylo ovlivněno mnoha historickými mezníky, které utvořily podobu současného ošetřovatelství. Sesterské povolání nese velké poslání a jistou prestiž, kterou laická veřejnost často opomíjí. Dalším problémem tohoto povolání jsou stále se zvyšující nároky, s tím spojené i další vzdělávání u sester, které je společností stále více diskutované. Sesterská profese je celek, tvořící spoustu dílčích částí. Pokroky či stagnace v ošetřovatelské profesi jsou závislé na systému vzdělávání. Tato bakalářská práce je věnovaná laické i odborné veřejnosti, studentům zdravotnických oborů může sloužit při získávání znalostí o historii ošetřovatelství. Výstupem této bakalářské práce bude podklad pro odborný článek, určený pro zdravotnický personál a studenty zdravotnických oborů.
|
|
|
Celoživotní vzdělávání z pohledu českých sester
MERTLÍKOVÁ, Renáta
Úvod: Tato bakalářská práce se zaměřuje na celoživotní vzdělávání z pohledu českých sester. Teoretická část se věnuje historii vzdělávání, celoživotnímu vzdělávání v Čechách i v zahraničí, motivaci a bariérám v celoživotním vzdělávání sester. Celoživotní vzdělávání sester je jedna z nejdůležitějších částí celkového vzdělání sester, protože dochází neustále ke změnám ve zdravotnictví a sestry musí své znalosti obnovovat a upevňovat. Nehledě na to, že celoživotní vzdělávání sester je v České republice zákonem povinné. Cíl: Cílem práce bylo zjistit, co české sestry nejvíce motivuje k celoživotnímu vzdělávání, zda se poznatky získané v rámci celoživotního vzdělávání promítají do ošetřovatelské praxe, zjistit jaké faktory omezují celoživotní vzdělávání sester a jaké formy celoživotního vzdělávání české sestry nejvíce preferují. Metodika: Pro tuto práci byla použita kvantitativní metoda šetření. Data byla získaná pomocí vlastního polostrukturovaného dotazníku, který se rozdal mezi 80 sester v nemocnici Prachatice a.s., návratnost činila ale pouze 49 dotazníků. Výsledky: Sestry k celoživotnímu vzdělávání nejvíce motivuje získávání nových vědomostí, které používají v ošetřovatelské praxi (71,5 %). Dále jsme zjistili, že poznatky, které sestry získají v rámci celoživotního vzdělávání, se promítají do ošetřovatelské praxe (67,4 %). Co se týká faktorů, které omezují sestry v účasti na celoživotním vzdělávání, nejvíce sestry označovaly časovou náročnost (44,9 %). V poslední řadě jsme zjistili, že sestry jednoznačně nepreferují jednu formu celoživotního vzdělávání, ale více a těmi jsou: odborný seminář, specializační vzdělávání, inovační a certifikované kurzy, školící akce a konference. Závěr: Přínosem této bakalářské práce může být inspirace a motivace sester k celoživotnímu vzdělávání. Dále mohou výsledky posloužit zaměstnavatelům zdravotnických zařízení k větší motivaci sester k dalšímu vzdělávání či k odstranění bariér, které stojí v cestě sestrám za dalším vzděláváním.
|
|
|
Proměna ošetřovatelské péče ve 21. století očima pacienta
ČERNÁ, Barbora
Úvod: Ošetřovatelství je vědecká disciplína, která se orientuje na člověka. Vlivem událostí ve světe došlo k přelomovým změnám v tomto oboru. Ty vedly ke zvýšení úrovně ošetřovatelské péče, které se nám dnes ve zdravotnických zařízeních dostává. Cíl práce: Cílem práce bylo zjistit, jakými změnami prošlo ošetřovatelství 21. století očima příjemců péče, tedy pacientů. Dále bylo cílem charakterizovat faktory, které na tyto změny měly vliv, a zhodnotit ošetřovatelskou péči očima pacientů. Metodika: Bylo využito kvalitativního výzkumného šetření, a to konkrétně formou polostrukturovaných rozhovorů s pacienty. Výběrovým kritériem pro volbu informanta bylo bydliště v Jihočeském kraji a věk informanta nejméně 18 let. Tito informanti byli získáni metodou sněhové koule. Výzkumného šetření se zúčastnilo 20 informantů. Realizované rozhovory byly nahrány na záznamník, doslovně přepsány, a následně analyzovány. Výsledky práce: Identifikovali jsme celkem 8 kategorií a 23 podkategorií. Jako centrální kategorie byla identifikována kategorie vědecko-technický pokrok, která je hybnou silou pro většinu změn, včetně změny ve vzdělávání. Pacienti pociťovali jako největší proměnu moderní vybavení zdravotnických zařízení, nové pomůcky a přístroje. Zmínili i novinky ve vzdělávání sester, se změnami souhlasili. Pacienti hodnotili ošetřovatelskou péči jako vysoce profesionální, odbornou a náročnou. Uvědomovali si, že jsou na sestry kladeny čím dál tím větší nároky. Profesi označili jako prestižní, ale zároveň uvedli, že by o ní veřejnost měla být více informovaná Závěr práce: Jsme si vědomi toho, že ošetřovatelská péče bude čelit dalším pokrokům a novinkám, jelikož vědu a techniku nezastavíme. Je nutno podotknout, že s touto souvislostí se budou nároky na ošetřovatelský personál zvyšovat, a i pacienti budou více nároční. Proto je potřeba na ošetřovatelské péči stále pracovat. Přitom však nesmíme zapomínat na to, jak jsou tyto změny a rozvoj vnímány našimi pacienty.
|
|
|
Pohled lékařů na současnou práci sester
DVOŘÁKOVÁ, Petra
V této bakalářské práci se budeme zabývat klíčovými aspekty práce sestry z pohledu lékařských pracovníků a dále budeme zjišťovat názory lékařů na současný systém českého vzdělávání sester. Současná doba klade na sestry vysoké požadavky, zvláště poté na samotnou práci sestry a na její vyšší vzdělávání. Velmi často se v dnešní době také hovoří o tom, aby sestry byly v péči o pacienta rovnocennými partnery lékařů a zaujímaly tak v multidisciplinárním týmu váženou pozici. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části bakalářské práce se budeme zabývat historií ošetřovatelství, současným ošetřovatelstvím a dále se zaměříme na vztah lékař sestra. V empirické části práce budeme zkoumat pohled lékařů na problematiku vzdělávání a práce sestry. Pro zpracování empirické části byl zvolen kvalitativní výzkum společně s metodou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvoří 8 lékařských pracovníků z různých klinických oborů. Na základě provedených rozhovorů byly výsledky zasazeny do 2 hlavních kategorií a 8 podkategorií. Ze získaných výsledků vyplynulo, že lékaři vnímají současné vzdělávání za komplikované a příliš dlouhé, upřednostňují, aby byl vymyšlen lepší systém, který by přesně definoval a upravil otázky zvyšování kompetencí a s ním související patřičné vzdělání sester, včetně délky studia. Dále lékaři uváděli, že vysokoškolské studium přináší benefity v podobě získání vysokoškolského titulu a zároveň vyšší prestiž povolání. Práci sestry lékaři považují za esenciální a zastávají názor, že je sestra nepostradatelnou součástí kvalitně poskytované péče pacientům. Zjistili jsme také, že mezi nejčastější důvody, které mají vliv na vznik konfliktní situace mezi sestrou a lékařem, patří stres, přepracovanost, vzájemná neúcta spojená s nevhodným chováním a porušování kompetencí obou stran. Na základě výpovědí můžeme také konstatovat, že lékaři považují sestru za svého partnera i v oblasti odborné péče o pacienta a nebrání se tak od sestry přijmout návrhy nebo doporučení.
|
|
|
Vývoj osobnosti všeobecné sestry - srovnání současnosti a doby nedávno minulé
Kvasničáková, Jana ; Štefančíková, Mariana (vedoucí práce) ; Gigalová, Veronika (oponent)
Autor: Jana Kvasničáková Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Vývoj osobnosti všeobecné sestry - srovnání současnosti a doby nedávno minulé Vedoucí práce: PhDr. Mariana Štefančíková, Ph.D. Počet stran: 159 Počet příloh: 8 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: ošetřovatelství, vzdělávání sester, zdravotní sestra, profese, teorie motivace, kvalitativní výzkum Tato bakalářská práce se zabývá sesterskou profesí v naší zemi od historie po současnost. V teoretické části je zaměřena na vývoj ošetřovatelství, sesterské profese a vzdělávání zdravotních sester, sleduje nároky tohoto povolání, zahrnuje teorii motivace a demotivace. Je zde popsána osobnost zdravotní sestry, její role a kompetence. Empirická část je provedena pomocí kvalitativního výzkumu, ve kterém jsou dotazovány dvě skupiny sester. První skupina jsou sestry starší, pracující již za dob socialismu, druhou skupinou jsou mladší sestry, které nastoupily do svého zaměstnání kolem r. 2005. Každá tato skupina je složena ze čtyř respondentek. Šetření mapuje názory na sesterské povolání, jeho vývoj, změny a dopad náročnosti této profese na osobní a rodinný život.
|
|
|
Pohled kvalifikovaných sester na studentky oboru všeobecná sestra v kontextu odborné klinické praxe
Kovaříčková, Jolana ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Di Cara, Veronika (oponent)
Východiska - uvedení do problému: Nezastupitelnou úlohu v přípravě studentů na budoucí povolání mají všeobecné sestry, které provází budoucí kolegy při nauce ošetřovatelských postupů a při osvojování si role všeobecné sestry. Formulace cílů a výzkumných otázek: Základním výzkumným cílem (ZVO) je pohled a očekávání kvalifikovaných sester na studenty ošetřovatelství v rámci klinické odborné praxe. Na podkladě ZVO jsou stanoveny dílčí výzkumné cíle a otázky, které: mapují využívané strategie sester, pomocí nichž zapojují studenty do denního provozu klinického oddělení; identifikují způsoby a oblasti, kterými sestry hodnotí studenty; analyzují názor sester na samostatnost studentů oboru všeobecná sestra; hodnotí reakce sester na inovace, které jsou součástí výuky studentů a jsou vnášeny do klinické praxe; analyzují kompetence a charakteristiky, které sestry předpokládají pro jejich ideál "dobré sestry". Popis pužitých metod: Výzkum byl proveden na základě kvalitativního přístupu. Sběr dat byl realizován metodou focus group. Výzkumný vzorek vznikl na základě kombinace účelového a prostého náhodného výběru pomocí metody sněhové koule. Pomocí obsahové analýzy metodou otevřeného kódování vznikly základní kategorie a subkategorie. Hlavní výsledky: Kategorie zabývající se výukovými strategiemi,...
|
|
|
Odběr krve včera a dnes
STOLARIKOVÁ, Pavlína
Odběr krve je dnes zcela běžným výkonem, zejména u sester. Sestry se s odběry krve setkávají téměř každý den své služby. Jedná se o výkon důležitý především pro lékaře, kteří na základě laboratorních výsledků mohou diagnostikovat patologické stavy a následně indikovat vhodnou léčbu. Tato bakalářská práce s názvem Odběr krve včera a dnes je zpracována jako práce teoretická. Dle názvu práce je zřejmé, že je zaměřena zejména na odběr krve a ostatní problematiku s ním spojenou. Cílem této práce je zanalyzovat pomocí dostupných zdrojů vývoj a s ním spojené změny týkající se výkonu odběru krve. Konkrétně je cílem analyzovat, jak se změnil samotný postup a používané pomůcky k odběru krve. Práce je zpracována pomocí analýzy dostupných primárních a sekundárních zdrojů historických i současných dat. Odběr krve souvisí samozřejmě s krví, jejíž fyziologie je v práci popsána. S postupem odběru krve souvisí i laboratorní vyšetření, které je v této práci také zmíněno. Cílem je zanalyzovat zdroje popisující vývoj odběru krve a k němu používaných pomůcek. V práci je zmíněna i tématika transfuzního lékařství a vzdělávání sester, jež úzce souvisí s výkonem odběru krve v rámci kompetencí sestry, jejichž podoba se v průběhu let změnila. Práce byla zpracována pomocí dostupných českých i zahraničních literárních zdrojů, databází a článků z odborných periodik. Byl vypracován ucelený teoretický podklad, který lze použít v praxi zejména jako studijní a informační materiál pro odbornou i laickou společnost. Na základě analýzy zdrojů bylo zjištěno, že odběr krve se změnil jak v průběhu vývoje samotného ošetřovatelství a lékařství, tak díky mnoha průmyslovým, technickým a politickým vlivům.
|
|
|
Faktory ovlivňující přístup ošetřujících v péči orientované na pacienta
WALDSBERGEROVÁ, Marcela
Předkládaná diplomová práce je členěna na část teoretickou a část empirickou. Úvodní část teoretické diplomové práce poskytuje krátké nahlédnutí do historického exkurzu péče zaměřené na pacienta a zabývá se současnými tendencemi oboru Ošetřovatelství. Teoretická část práce je dále členěna do tří klíčových oblastí, které determinují ošetřovatelskou péči. První jsou objektivní faktory, tj. systém péče o zdraví. Druhou oblastí poukazujeme na faktory spojené s přímým poskytováním ošetřovatelské péče. Třetí oblast je soustředěna na roli pacienta a jeho okolí. Empirická část přináší názory všeobecných sester na faktory, které dle jejich zkušeností ovlivňují přístup ošetřujících v péči orientované na pacienta. Cíl práce: Cílem práce bylo zmapovat faktory ovlivňující péči orientovanou na pacienta ze strany ošetřujících i managementu z různých zdravotnických zařízení.Výzkumný soubor: Výzkumný soubor tvořilo 11 respondentek, všeobecných sester, ve věkovém rozmezí od 24 do 58 roků. Respondentky se lišily pracovním zařazením, stupněm vzdělání, specializací i místem zaměstnání. Jednalo se o 6 všeobecných sester (směnných sester), 4 staniční a 1 vrchní sestru. Určující pro velikost výzkumného souboru byla ochota ke spolupráci a saturace odpovědí. Způsob dosažení cíle: Pro dosažení cíle práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu, k jehož výběru vedlo fenomenologické zaměření práce. Sběr dat se uskutečnil technikou polostrukturovaných rozhovorů. Takto získané poznatky byly dále kategorizovány a konfrontovány s literaturou tak, aby odpověděly na výzkumné otázky. Výsledky: Z výzkumného šetření vyplývá, že ošetřovatelská péče je složitý fenomén. Jedním z mnoha důvodů jsou nová medicínsko-právní východiska, která jsou odklonem od paternalistického pojetí péče k právu pacienta na sebeurčení. Avšak princip solidarity, na kterém je systém péče o zdraví v ČR založen, určitý paternalismus naopak podmiňuje, což v některých případech negativně ovlivňuje vzájemný vztah pacienta a ošetřujícího personálu. Sestry se shodovaly v chápání pojmu PCC, avšak jeho koncept znala pouze jedna respondentka. Možnost PCC realizovat je ztěžována širší škálou faktorů. Největší překážku viděly respondentky v nedostatku personálu a z toho plynoucího časového stresu. Neméně důležitým omezením se jevila i nadměrná administrativa, nenávaznost péče, ale i rutinní přístup některých ošetřujících. Hodnocení vzájemné spolupráce mezi sestrami u lůžka a sestrami ve vedoucích funkcích se lišily. Sestry, které pracují u lůžka, uváděly určitý problém ve spolupráci se svými nadřízenými a v nedostatečném ocenění jejich práce. U sester v managerské funkci jsou zjevné systémové překážky a nekoncepčnost. V otázce spolupráce s rodinou pacienta byla patrná rozdílnost názorů na míru spolupráce i nejistota, jak ji uskutečnit. Z výzkumného šetření dále vyplývá, že neustálé změny v koncepci vzdělávání sester nepřispívají k příznivému vyřešení dané problematiky. Samotná práce sestry se v nynější době často posouvá z aspektu povolání do role pouhého zaměstnání, jak uváděla část respondentek. Závěr: Zjištěné problémy v systému zdravotní péče naznačují, že je to širší škála faktorů, které ovlivňují přístup ošetřujících k pacientovi. Multidimenzionální koncepce péče zaměřené na pacienta a příklady z našeho systému zdravotní péče ilustrují, jak mohou klinické, strukturální a interpersonální faktory společně ovlivňovat přístup ošetřujících. Koncept PCC má umožnit jakémukoli poskytovateli péče určovat způsoby, jak tuto péči lépe integrovat a jak motivovat ošetřující k její realizaci.
|
|
|
Vývoj ošetřovatelské péče o nemocné s duševní poruchou: srovnání Česko - Finsko.
FILIPOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce je zaměřená na historii ošetřovatelské péče o duševně nemocné v Česku a Finsku. Je psána chronologicky od starověku po dnešní dobu. V celé práci je shrnut vývoj ošetřovatelství o duševně nemocné, systém péče a vzdělávání sester pro psychiatrii v Česku a Finsku. Cílem je zmapování vývoje ošetřovatelské péče o nemocné s duševní poruchou. Práce se zabývá systémem péče o duševní zdraví a o vzdělávání ošetřovatelského personálu v těchto zemích. Bakalářská práce je teoretická. Pro zpracování bylo nezbytné navštívit Archiv hlavního města Prahy a Národní archiv pro získání historických pramenů. Dalšími důležitými zdroji použitými v této práci byly odborná literatura, literatura zabývající se danou problematikou v současnosti a historické knihy. O duševních nemocech si dříve lidé mysleli, že za ně mohou přírodní jevy. Ve starověku byly zřizovány chrámy pro duševně nemocné. V této době měl velký význam řecký lékař a filozof Hippokrates. Středověk považoval duševní chorobu za posednutí zlými duchy, proto léčba spočívala hlavně v izolaci. V novověku se začaly stavět první ústavy pro choromyslné. Ve dvacátém století psychiatrii ovlivnil Sigmund Freud svou teorií o vzniku duševních chorob. Zlomem této doby bylo také používání šokové léčby a objevení psychofarmak. Psychiatrie se zabývá vývojem a upevňováním mentálního zdraví a jeho prevencí. Česká republika má v oblasti psychiatrie systém vzájemně propojených služeb, jako je psychiatrická ambulance, klinicko-psychologická ambulance, lůžkové zařízení a komunitní péče. Psychiatrie u nás je nedostatečně financována, péče je neuspokojivá a rozvoj opožděn oproti jiným zemím Evropské unie. Strategie reformy psychiatrické péče u nás má za cíl zvýšení kvality života osob s duševním onemocněním. Současným stavem je přetíženost ambulantních psychiatrů a materiálně i technicky zastaralé vybavení psychiatrických nemocnic. Naše psychiatrická péče má spíše institucionální charakter, neboť se nepodařilo systémově rozvinout komunitní psychiatrii. Perspektivou je však poměrně hustá síť psychiatrických a klinicko-psychologických ambulancí, což by mohlo napomoci v přesouvání těžiště péče z lůžkového zařízení do přirozeného prostředí klienta. Reforma bude mít také snahu o vylepšení vzdělávání sester pro psychiatrii. Dle české legislativy není podmínkou specializovaná způsobilost pro práci sestry na psychiatrii. Sestry by měly mít nejlépe vysokoškolské vzdělání, které umožňuje získání potřebných vědomostí pro výkon povolání. Jsou stanoveny i kompetence. Finsko má systém zdravotní péče založený na daních. Důležitá jsou zdravotnická centra poskytující prevenci, lékařské prohlídky a screeningy. Specializovaná péče je poskytována v nemocničních zařízeních. Dříve převažovala spíše institucionální péče, dnes jsou však ambulantní a komunitní služby velice rozšířenou službou. Psychiatrické léčebny byly zrušeny a zůstala pouze psychiatrická oddělení všeobecných nemocnic. Vzdělávání sester ve Finsku probíhá na univerzitách aplikovaných věd. Role sestry je podpora zdraví, předcházení nemocem a rehabilitace. Sestra ve Finsku je nezávislá a odpovědná za rozhodnutí učiněná během dne, což také podporuje etický kodex sester, který je poslední kapitolou práce. Cílem práce je zmapování vývoje ošetřovatelské péče o nemocné s duševní poruchou. Jedním z velkých poznatků je výrazný vývoj psychiatrie, kdy v každé době bylo na psychiatrii pohlíženo z jiné perspektivy. Práce může sloužit jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů nebo pro odborné pracovníky, ale i pro zájemce o historii ošetřovatelské péče o pacienty s duševní nemocí.
|
host ::
RSS.